Popis
Katedrála svatého Justa je hlavní chrám Terstu na vrcholu pahorku San Giusto, který se vypíná nad starým městem a přístavem. Zvenku je prostá, až strohá; uvnitř ale ukrývá mozaiky na zlatém pozadí byzantské školy, kvůli kterým se výstup vyplatí.
Kostel vznikl spojením: v letech 1302–1320 sloučil biskup Rodolfo Pedrazzani pod jednu střechu dva starší kostely, Santa Maria a kapli San Giusto. Proto má interiér hned pět lodí.
Štítovému průčelí vévodí velká rozeta z krasového kamene, kterou přímo na místě vytesali kameníci povolaní ze Soncina u Cremony, rodiště biskupa. Ve městě na ně dodnes upomíná název ulice via dei Soncini.
Průčelí i zvonice jsou plné znovu použitých římských kusů: například vstupní portál vznikl ze starověkého náhrobního pomníku. Na průčelí stojí na konzolách, které byly původně římskými podstavci, bronzové busty několika slavných biskupů.
Na zvonici drží v gotické nice socha svatého Justa z 10.–11. století v jedné ruce model města a v druhé mučednickou palmu. Hlava pochází z jiné sochy, a proto také neodpovídá proporcím těla.
Uvnitř, pod dřevěným stropem ze 14. století ve tvaru lodního kýlu, jsou největším pokladem mozaiky bočních apsid. Vlevo Panna Marie na trůnu s Ježíškem, na zlatém pozadí mezi dvěma archanděly, a pod ní apoštolové na louce: dílo z 12. století.
V pravé apsidě je Kristus Pantokrator, štíhlý, přísný a vznešený, mezi svatým Justem a svatým Servolem, dílo byzantských mozaikářů z počátku 13. století. V boční kapli se zachovaly fresky cyklu svatého Justa, jedny z mála dochovaných zbytků původní výzdoby.
Za barokní mříží je Poklad, vyloupený v roce 1984, ale stále bohatý na vzácné předměty. Mezi nimi je halapartna svatého Sergia, symbol Terstu: podle legendy zázračně spadla na městské fórum v den, kdy světec zemřel mučednickou smrtí v Sýrii.
I zvonice má svůj příběh. Bývala vyšší, ale v roce 1422 do ní udeřil blesk a byla snížena na dnešní výšku. Jejích pět zvonů tvoří druhou největší zvonovou sestavu ve Furlánsku-Julském Benátsku, po katedrále v Udine.
Nenechte si ujít
• Rozetu.
• Sochu svatého Justa na zvonici.
• Mozaiky v apsidách.
• Halapartnu svatého Sergia.
Víte, že…?
• Největší zvon byl odlit v roce 1829 z bronzu děl, která tu zanechal Napoleon.
• Tomuto zvonu je věnována vlastenecká píseň „La campana di San Giusto“ z roku 1915, kterou o desítky let později zpíval i Luciano Pavarotti.
Kostel vznikl spojením: v letech 1302–1320 sloučil biskup Rodolfo Pedrazzani pod jednu střechu dva starší kostely, Santa Maria a kapli San Giusto. Proto má interiér hned pět lodí.
Štítovému průčelí vévodí velká rozeta z krasového kamene, kterou přímo na místě vytesali kameníci povolaní ze Soncina u Cremony, rodiště biskupa. Ve městě na ně dodnes upomíná název ulice via dei Soncini.
Průčelí i zvonice jsou plné znovu použitých římských kusů: například vstupní portál vznikl ze starověkého náhrobního pomníku. Na průčelí stojí na konzolách, které byly původně římskými podstavci, bronzové busty několika slavných biskupů.
Na zvonici drží v gotické nice socha svatého Justa z 10.–11. století v jedné ruce model města a v druhé mučednickou palmu. Hlava pochází z jiné sochy, a proto také neodpovídá proporcím těla.
Uvnitř, pod dřevěným stropem ze 14. století ve tvaru lodního kýlu, jsou největším pokladem mozaiky bočních apsid. Vlevo Panna Marie na trůnu s Ježíškem, na zlatém pozadí mezi dvěma archanděly, a pod ní apoštolové na louce: dílo z 12. století.
V pravé apsidě je Kristus Pantokrator, štíhlý, přísný a vznešený, mezi svatým Justem a svatým Servolem, dílo byzantských mozaikářů z počátku 13. století. V boční kapli se zachovaly fresky cyklu svatého Justa, jedny z mála dochovaných zbytků původní výzdoby.
Za barokní mříží je Poklad, vyloupený v roce 1984, ale stále bohatý na vzácné předměty. Mezi nimi je halapartna svatého Sergia, symbol Terstu: podle legendy zázračně spadla na městské fórum v den, kdy světec zemřel mučednickou smrtí v Sýrii.
I zvonice má svůj příběh. Bývala vyšší, ale v roce 1422 do ní udeřil blesk a byla snížena na dnešní výšku. Jejích pět zvonů tvoří druhou největší zvonovou sestavu ve Furlánsku-Julském Benátsku, po katedrále v Udine.
Nenechte si ujít
• Rozetu.
• Sochu svatého Justa na zvonici.
• Mozaiky v apsidách.
• Halapartnu svatého Sergia.
Víte, že…?
• Největší zvon byl odlit v roce 1829 z bronzu děl, která tu zanechal Napoleon.
• Tomuto zvonu je věnována vlastenecká píseň „La campana di San Giusto“ z roku 1915, kterou o desítky let později zpíval i Luciano Pavarotti.