Popis
Piazza della Borsa je „druhý salon“ Terstu, hned vedle náměstí Piazza Unità d'Italia: pěší náměstí, které se zužuje směrem ke corso Italia. Celé 19. století bylo obchodním srdcem města a jeho paláce o tom dodnes vyprávějí.
Hlavní roli hraje palác Burzy, který v roce 1806 postavil Antonio Mollari z Maceraty: jedna z nejvýznamnějších klasicistních památek města. Dnes v něm sídlí Obchodní komora a Terstští mu říkají Stará burza.
Stará proto, že se Burza stěhovala dvakrát: v roce 1844 do Tergestea a v roce 1928 do sousedního paláce, bývalého Palazzo Dreher, který se pro všechny stal Novou burzou. Náměstí tak má Starou i Novou burzu, jednu vedle druhé.
Na protější straně se otevírá galerie Tergesteo, krytá pasáž otevřená v roce 1842. Prochází palácem až na náměstí před divadlem Verdi a sídlí v ní některé z historických kaváren Terstu.
Před Burzou nese kamenný sloup císaře Leopolda I.: jeho syn Karel VI. udělal z Terstu svobodný přístav. Leopoldův sloup byl vztyčen v roce 1660 na jiném náměstí a sem přenesen v roce 1808.
Druhou památkou je Neptunova fontána z roku 1755. V roce 1920 byla odstraněna a skončila na piazza Venezia; na své místo se vrátila v roce 2011, kdy bylo náměstí zrestaurováno a uzavřeno pro auta.
Z budov by se milovníci secese měli zastavit u domu Bartoli, který v roce 1905 navrhl Max Fabiani. V ostatních palácích jsou dnes hlavně banky a obchody.
Náměstí vzniklo hned za městskými hradbami. Tam, kde přechází v piazza Unità, stála Vídeňská brána, a domy na straně ke kopci dodnes sledují linii starých hradeb. Původně se jmenovalo piazza della Dogana, podle celnice, která stála tam, kde je dnes Tergesteo.
Vedle Burzy vedl Canal Piccolo, který sahal až do starého města; byl zasypán v roce 1816 a dnes po něm zůstal jen název ulice.
Hlavní roli hraje palác Burzy, který v roce 1806 postavil Antonio Mollari z Maceraty: jedna z nejvýznamnějších klasicistních památek města. Dnes v něm sídlí Obchodní komora a Terstští mu říkají Stará burza.
Stará proto, že se Burza stěhovala dvakrát: v roce 1844 do Tergestea a v roce 1928 do sousedního paláce, bývalého Palazzo Dreher, který se pro všechny stal Novou burzou. Náměstí tak má Starou i Novou burzu, jednu vedle druhé.
Na protější straně se otevírá galerie Tergesteo, krytá pasáž otevřená v roce 1842. Prochází palácem až na náměstí před divadlem Verdi a sídlí v ní některé z historických kaváren Terstu.
Před Burzou nese kamenný sloup císaře Leopolda I.: jeho syn Karel VI. udělal z Terstu svobodný přístav. Leopoldův sloup byl vztyčen v roce 1660 na jiném náměstí a sem přenesen v roce 1808.
Druhou památkou je Neptunova fontána z roku 1755. V roce 1920 byla odstraněna a skončila na piazza Venezia; na své místo se vrátila v roce 2011, kdy bylo náměstí zrestaurováno a uzavřeno pro auta.
Z budov by se milovníci secese měli zastavit u domu Bartoli, který v roce 1905 navrhl Max Fabiani. V ostatních palácích jsou dnes hlavně banky a obchody.
Náměstí vzniklo hned za městskými hradbami. Tam, kde přechází v piazza Unità, stála Vídeňská brána, a domy na straně ke kopci dodnes sledují linii starých hradeb. Původně se jmenovalo piazza della Dogana, podle celnice, která stála tam, kde je dnes Tergesteo.
Vedle Burzy vedl Canal Piccolo, který sahal až do starého města; byl zasypán v roce 1816 a dnes po něm zůstal jen název ulice.